O tom, jak se učit rozplétat „uzly“ z mezilidských vztahů…
Mnoho se toho v posledních letech napsalo a namluvilo o lidských zdrojích a lidském potenciálu jako největším a nejcennějším kapitálu organizace či firmy. I když ponecháme stranou to, zda lze vůbec srovnávat živé lidské bytosti s neživou hmotou či věcí, což kapitál v konečném důsledku rozhodně je, nemohu se jako organizační psycholog nezeptat: Opravdu? Opravdu považujete své zaměstnance za to nejcennější, co ve Vaší organizaci či firmě máte? A podle čeho se to pozná a jak jim to dáváte najevo?
Mluvím-li se zaměstnanci organizací a firem z ČR na půdě naší poradny pro „práci a vztahy“, kam se tito mohou již bezmála 14 let obracet – a také se obrací – s problematikou šikany, mobbingu a bossingu na svém pracovišti, zdaleka pocit, že by zaměstnanci byli považováni za bohatství firmy nemám. Spíše naopak!
Myslíme-li to s „lidskými“ zdroji a „lidským“ potenciálem skutečně vážně, musíme mít ke svým zaměstnancům a jejich „lidské důstojnosti také respekt a úctu. V praxi to pak znamená, že věnujeme náležitou pozornost také poznání jejich postojů a názorů – zejména o práci a vším, co s prací souvisí! Právě to jsou ty „zdroje“ a „potenciál“! Příležitost věci měnit a přejít od klasického „spravování a kádrování“ k “poznání a rozvoji“. Investice, která se firmě rozhodně vrátí ! A co jiného by mělo být tou nejvyšší metou současné personalistiky?
Ve snaze podpořit takto pojaté personální řízení přichází naše skupina Práce a vztahy s ucelenou metodikou vedení strukturovaných rozhovorů se zaměstnanci, která dostala název „vztahový audit“. Nezbytným předpokladem efektivního řešení jakéhokoli problému je tzv. situační analýza a při vztahovém auditu jde především o hlubší a podrobnější poznání názorů zaměstnanců na to, co se kolem nich děje v oblasti vztahů. Právě vztahy na pracovišti totiž mohou být „královskou cestou“ k pochopení současné situace a jejího vývoje, problémů, se kterými firma zápasí, ale i jakýmsi „ukazatelem cesty“ při hledání možností efektivních řešení.
Přitom obvykle začínáme od jednodušších a konkrétnějších otázek ( Jak dlouho jste zaměstnancem firmy? Proč jste se rozhodl/a zde pracovat? ) k těm složitějším. ( Co by se dalo ve Vaší firmě zlepšit? Jak to udělat?) A součástí našeho interview jsou také otázky související s tzv. vyhořením (burn out) či dokonce detekcí (měřením) míry šikany a tzv. mobbingu či bossingu na pracovišti. Současně však vztahový audit plní funkci průzkumu míry spokojenosti a angažovanosti zaměstnanců a ze získaných dat lze vysuzovat také na úroveň (fungování či nefungování) týmové spolupráce ve firmě či organizaci.
Nevýhodou takto pojatého vztahového auditu by se mohla zdát jeho časová náročnost – cca 1 hodinu se 2 tazatelé věnují každému z oslovených zaměstnanců – ale jeho nespornou výhodou je opravdový zájem, akceptace (přijetí) a pozornost, kterou většina z dotazovaných kvituje s povděkem.(„Konečně jsem to, co mám na srdci mohl říct někomu, kdo naslouchal!“ )
Všechny výroky a vyjádření dotazovaných pracovníků jsou pak – v anonymní podobě – zachyceny v písemném protokolu pro zadavatele auditu (personální ředitel + generální ředitel) a tento pak tvoří základní rámec pro společné hledání návrhů a opatření k vyřešení problému či lépe – „rozpletení či rozseknutí uzlu“- do budoucna.
Vztahový audit lze kupř. použít a využít jako jednoho z diagnostických a preventivních nástrojů zejména při:
- Přetrvávajících a dlouhodobých problémech a konfliktech v oblasti vztahů na pracovišti (soupeřící kolegové, týmy, „nadřízení vs. podřízení“, atp.);
- Zjišťování míry tzv. vztahové patologie ve společnosti (šikana, mobbing, bossing, staffing, atp.);
- Zavádění změn (zjišťování připravenosti pracovníků na změnu příp. dopadu provedené změny či změn na zaměstnance);
- Posouzení firemní kultury a toho hlediska, zda ji ještě lze považovat za tzv. „bezpečnou“;
- Odhalování (skrytých) příčin poruch a havárií všeho druhu, ve kterých by tzv. „lidský faktor“ mohl sehrát nějakou, blíže nespecifikovanou, roli;
- „Krachu“ společnosti a zjišťování názorů „pozůstalých“ zaměstnanců;
- Mimořádných událostech ve společnosti (kupř. těžký úraz, karoshi-smrt z přepracování, násilí na pracovišti, pokus o sebevraždu či sebevražda zaměstnance, atp.)
- Zjišťování míry spokojenosti zaměstnanců v práci;
- Projektové řízení a budování týmů;
- Talent management,
- atp.
V poslední době se však do popředí celospolečenského zájmu dostávají otázky týkající se tzv. ekonomického násilí či ekonomické šikany (krádeže, korupce, defraudace, atp.). Také v tomto ohledu by mohl detailnější vztahový audit přinést mnoho nových poznatků a „objevů“.
Máte-li zájem o některé další podrobnosti, spolupráci či o podporu těchto našich aktivit, můžete nás kontaktovat na některé z těchto adres:
Práce & vztahy, Sudoměřská 25, 130 00 Praha 3, Tel. +420 222711362 nebo +420 602349848;