Až do své smrti v roce 1999 ve Stockholmu navštěvoval prof. Heinz Leymann pravidelně také pavilon W 29 Univerzitních klinik v Hamburku-Eppendorfu (viz foto výše). Tam jej na návrh zástupce Rady zaměstnanců dr. Fleissnera přizvalo vedení klinik jako externího knzultanta při řešení některých personálních problémů nemocnice.
Dr. Heinz Leymann 
Dr. Alfred Fleissner
Heinz Leymann (1932 – 1999) se v roce 1956 přestěhoval z tehdejšího Západního Německa do Švédska a právě jemu je přisuzována největší zásluha na tom, že se cca od poloviny 80. let minulého století zaměřuje pozornost mnoha expertů na patologii mezilidských vztahů na pracovišti.
Leymann je autorem jedné z prvních definicí tzv. mobbingu a navrhl diagnostickou metodu, jak mobbing na pracovišti zjišťovat či „měřit“ (LIPT). Ta, jako i mnoho podobných, je – více či méně – v praxi používána dodnes. Ovšem zdá se, že více z nadšení a zájmu některých přívrženců myšlenek dr. Leymanna. Nikoli však jako „osvědčený a spolehlivý“ nástroj vhodný pro soudce a inspektory práce, kteří se problematikou „mobbingu“ či vztahové patologie – ať již jde o podněty, stížnosti nebo dokonce žaloby – musí zbývat z titulu své profese.
A právě tato skutečnost nás dovedla k myšlence, zda by nebylo, při prošetřování vztahové patologie na pracovišti, potřebnější hledat a nalézat odpovědi na některé vhodné otázky a tím se pokusit zhotovit co nejobjektivnější obraz celkové situace, který bývá nezřídka zkreslovaný subjektivním pohledem, který je samozřejmě dán vlastní (osobní) zkušeností.
Dovolujeme si Vám tedy předložit k úvaze (a příp. doplnění!) seznam otázek, na které by mělo každé šetření tzv. vztahové patologie přinášet odpověď! Nebo se o to alespoň pokusit …
Incident, konflikt, problém … (vztahová diagnostika)
Otázka 1: Co se stalo a jak k tomu došlo? Jaké jsou škody? Došlo či dochází k eskalaci konfliktu a narůstání problémů?
Otázka 2: Kdy se „to“ – incident, událost, konflikt nebo problém – stalo? Jak byla a je tato „záležitost“ od začátku „komunikována“ a jaká opatření a postihy byly až dosud realizovány? Oprávněně či nikoli?
Otázka 3: Kdo byli či jsou hlavními aktéry či „mluvčími“ sporu? Kdo a co kritizuje a jak jsou v tomto „střetu či srážce“ rozloženy síly? Existují nějaké skupiny – koalice vs. opozice, atp. – či „sítě“ ?
Otázka 4: Došlo či dochází k agresi a násilí příp. v jaké podobě či formě? (Fyzické, sexuální, psychické – kupř. nátlak, nadávky, vyhrožování, obtěžování, pronásledování, pomluvy, znevažování osoby či znevažování práce a pracovního výkonu, … atp.)?
Otázka 5: Změnily se postoje a chování zúčastněných stran? Koho se problém v současné době týká a jakou roli v něm hraje?
Otázka 6: Byly již učiněny nějaké vstřícné kroky či gesta? Jaké, kdy a kým?
Otázka 7: Jak by se věci daly napravit? Kdo a jakým způsobem by měl/a či mohl/a přispět?
Za vaše příspěvky – myšlenky, názory či náměty – si vám dovolujeme poděkovat již předem. A to i v případě, že naše očekávání považujete za „naivní“ nebo „přehnané“. Kupř. i proto, že si myslíte, že na ně prostě žádný soudce, inspektor práce či jiný úředník „nemá čas“ !
Kontakt: pavel.beno@workrelations.eu
